เจฐเฉŒเจฌเจฐเจŸ เจตเจพเจฒเจธเจฐ เจฆเฉ€เจ†เจ‚ 3 เจธเจฐเจฌเฉ‹เจคเจฎ เจ•เจฟเจคเจพเจฌเจพเจ‚

เจฆเฉ‡ เจฎเจพเจฎเจฒเฉ‡ เจตเจฟเจš เจฐเฉŒเจฌเจฐเจŸ เจตเจพเจฒเจธเจฐ, el escritor cobijaba al loco anhelante de tomar los mandos. En dosis adecuadas de locura surgieron grandes libros entre la otra vocaciรณn poรฉtica que tambiรฉn ocupaba al primer Walser. Pero toda mente sumida en los laberintos interiores de la pena, el dolor, el miedo o el olvido acaba por claudicar de la razรณn y, por lo tanto, de la literatura en el caso de Walser.

Falsas idealizaciones pseudo romรกnticas aparte sobre cualquier tipo de demencia o locura, la prolรญfica bibliografรญa de este escritor suizo destaca en mayor medida en sus primeras confirmaciones como novelista joven y se diluye en etapas posteriores. Walser se entregรณ siempre a la literatura como refugio frente a sus traumas e incapacidades. Pero solo en ciertos momentos encontrรณ en la literatura esa extraรฑa lucidez al borde del abismo. Una lucidez que, eso sรญ, le brindรณ la oportunidad de componer grandes historias.

เจตเจพเจฒเจธเจฐ เจ…เจคเฉ‡ เจฎเจพเจจเจธเจฟเจ• เจฌเจฟเจฎเจพเจฐเฉ€ เจฆเฉ‡ เจฎเจพเจฎเจฒเฉ‡ เจฆเฉ‡ เจจเจพเจฒ, เจ‡เฉฑเจ• เจฆเจฟเจฒเจšเจธเจช เจœเจ—เฉเจนเจพ เจ–เฉเฉฑเจฒเฉเจนเจฆเฉ€ เจนเฉˆ เจœเจฟเฉฑเจฅเฉ‡ เจนเจฐ เจธเจฎเฉ‡เจ‚ เจฆเฉ‡ เจฌเจนเฉเจค เจธเจพเจฐเฉ‡ เจนเฉ‹เจฐ เจฒเฉ‡เจ–เจ•เจพเจ‚ เจฆเฉ€ เจœเจ—เฉเจนเจพ เจนเฉเฉฐเจฆเฉ€ เจนเฉˆ เจเจกเจ—เจฐ เจเจฒเจจ เจชเฉ‹ เจ…เจช เจชเจพเจฒเจฃ เจตเจพเจฒเจธ. เจชเจฐ เจ‡เจน เจนเฉฑเจฒ เจ•เจฐเจจ เจฒเจˆ เจ‡เจ• เจนเฉ‹เจฐ เจฎเจพเจฎเจฒเจพ เจนเฉ‹เจตเฉ‡เจ—เจพ. เจซเจฟเจฒเจนเจพเจฒ เจธเจพเจกเฉ‡ เจ•เฉ‹เจฒ เจธเจฐเจฌเฉ‹เจคเจฎ เจฐเฉŒเจฌเจฐเจŸ เจตเจพเจฒเจธเจฐ เจฆเฉ‡ เจจเจพเจฒ เจฌเจšเจฟเจ† เจนเฉˆ.

เจฐเฉŒเจฌเจฐเจŸ เจตเจพเจฒเจธเจฐ เจฆเฉเจ†เจฐเจพ เจธเจฟเจ–เจฐเจฒเฉ‡ 3 เจธเจฟเจซเจพเจฐเจธเจผเฉ€ เจจเจพเจตเจฒเจพเจ‚

เจŸเฉˆเจจเจฐ เจญเจฐเจพ

La franqueza con la que el autor abordรณ esta obra hace que de inmediato se descubra una transmutaciรณn indisimulada de su personalidad. Todo tiene su justificaciรณn o su excusa, desde la excentricidad mรกs evidente hasta la obsesiรณn mรกs รญntima. Hacer literatura de lo que nos mueve como un dictado que no nos conduce a ser como los demรกs es una heroicidad creativa.

La cuestiรณn es que, mรกs allรก de que Simรณn, su protagonista, puede ser o no Robert Walser, esa franqueza se extiende como un acongojante manto de certidumbres, evidencias, verdades incรณmodas y sensaciones de lo imperativo de la vida, de ese presente como hecho รบnico indudable. Lo de nuestro empeรฑo en no vivir ni ocupar ese espacio que determina cada segundo que pasa en el mismรญsimo instante en el que respiramos es la mรกs incรณmoda de las contradicciones. Descubrirlo puede ser tan cierto como demencial. Lo supo de inmediato Robert Walser y asรญ lo plasmรณ en esta primera novela brillante de su vida.

Los Tanner son una caterva de perdedores, quizรกs marcados por el apellido (la genรฉtica) o acaso mal encauzados por las circunstancias. La cuestiรณn es descubrir en ellos y ellas esa condena del destino. Asรญ no queda otra que caminar degustando ese presente en el camino, donde no hay derrotas ni penurias, solo camino y cadencias de segundos y de respiraciรณn.

เจŸเฉˆเจจเจฐ เจญเจฐเจพ

เจœเฉˆเจ•เจฌ เจตเจพเจจ เจ—เฉเฉฐเจŸเฉ‡เจจ

Desde bien joven, Walser ya parecรญa adivinar en la anulaciรณn de toda voluntad y ambiciรณn, una gran conquista para vivir alejado de existencias insustanciales que acaban en vidas hueras y culpas. Quizรกs tambiรฉn se tratara de una forma de encauzar sus fobias sociales mรกs marcadas. La cuestiรณn es que la idea calรณ extraรฑamente, como el joven de El guardiรกn entre el centeno de เจธเจฒเจฟเฉฐเจ—เจฐ, pero en un contexto mรกs nihilista si cabe.

ยซAquรญ se aprende muy poco, falta personal docente y nosotros, los muchachos del Instituto Benjamenta, jamรกs llegaremos a nada, es decir, que el dรญa de maรฑana seremos todos gente muy modesta y subordinada. La enseรฑanza que nos imparten consiste bรกsicamente en inculcarnos paciencia y obediencia, dos cualidades que prometen escaso o ningรบn รฉxito. ร‰xitos interiores, eso sรญ. Pero ยฟquรฉ ventaja se obtiene de ellos? ยฟA quiรฉn dan de comer las conquistas interiores?ยป

เจ‡เจธ เจคเจฐเฉเจนเจพเจ‚ เจ…เจฐเฉฐเจญ เจนเฉเฉฐเจฆเจพ เจนเฉˆ เจœเฉˆเจ•เจฌ เจตเจพเจจ เจ—เฉเฉฐเจŸเจจ, เจฐเฉŒเจฌเจฐเจŸ เจตเจพเจฒเจธเจฐ เจฆเจพ เจคเฉ€เจœเจพ เจจเจพเจตเจฒ, เจœเฉ‹ เจฒเฉ‡เจ–เจ• เจฆเจพ เจธเจญ เจคเฉ‹เจ‚ เจชเจฟเจ†เจฐเจพ, เจชเจฐ เจธเจญ เจคเฉ‹เจ‚ เจตเจฟเจตเจพเจฆเจชเฉ‚เจฐเจจ เจ…เจคเฉ‡ เจจเจตเฉ€เจจเจคเจพเจ•เจพเจฐเฉ€ เจตเฉ€ เจนเฉˆ, เจœเฉ‹ 1909 เจตเจฟเฉฑเจš เจฌเจฐเจฒเจฟเจจ เจตเจฟเฉฑเจš เจฒเจฟเจ–เจฟเจ† เจ—เจฟเจ† เจธเฉ€, เจ‡เฉฐเจธเจŸเฉ€เจšเจฟเจŸ เจ›เฉฑเจกเจฃ เจฆเฉ‡ เจคเจฟเฉฐเจจ เจธเจพเจฒเจพเจ‚ เจฌเจพเจ…เจฆ, เจœเจฟเฉฑเจฅเฉ‡ เจ‰เจน เจชเฉœเฉเจนเจฟเจ† เจธเฉ€. เจ…เจคเฉ‡ เจตเจพเจฒเจŸเจฐ เจฌเฉˆเจ‚เจœเจพเจฎเจฟเจจ เจฆเฉ‡ เจ‡เฉฑเจ• เจซเฉˆเจธเจฒเฉ‡ เจฆเฉ‡ เจ…เจจเฉเจธเจพเจฐ, เจ‡เจธ "เจ‡เจ•เจฒเฉŒเจคเฉ€ เจจเจพเจœเจผเฉเจ• เจ•เจนเจพเจฃเฉ€" เจฆเจพ เจฎเจนเจพเจจ เจจเจพเจ‡เจ•, เจ–เฉเจฆ เจฌเฉˆเจ‚เจœเจพเจฎเฉˆเจ‚เจŸเจพ เจ‡เฉฐเจธเจŸเฉ€เจšเจฟเจŸ เจนเฉˆ: เจตเจฟเจฆเจฟเจ†เจฐเจฅเฉ€ เจœเฉˆเจ•เฉ‹เจฌ, เจ†เจชเจฃเฉ€ เจกเจพเจ‡เจฐเฉ€ เจฆเฉเจ†เจฐเจพ, เจธเจพเจจเฉ‚เฉฐ เจ‡เจธเจฆเฉ‡ เจธเจพเจฐเฉ‡ เจญเฉ‡เจฆ, เจ‡เจธเจฆเฉ‡ เจกเจฐเจพเจฎเฉ‡ เจ…เจคเฉ‡ เจ›เฉ‹เจŸเฉ€เจ†เจ‚ เจฆเฉเจ–เจพเจ‚เจคเจพเจ‚ เจ…เจคเฉ‡ เจ‡เจธ เจฆเฉ€เจ†เจ‚ เจธเจพเจฐเฉ€เจ†เจ‚ เจตเจฟเจธเจผเฉ‡เจธเจผเจคเจพเจตเจพเจ‚ เจคเฉ‹เจ‚ เจœเจพเจฃเฉ‚ เจ•เจฐเจตเจพเจ‰เจ‚เจฆเจพ เจนเฉˆ. เจฐเจนเฉฑเจธ, เจ‡เจธ เจจเฉ‚เฉฐ XNUMX เจตเฉ€เจ‚ เจธเจฆเฉ€ เจฆเฉ‡ เจธเจพเจนเจฟเจค เจตเจฟเฉฑเจš เจธเจญ เจคเฉ‹เจ‚ เจฏเจพเจฆเจ—เจพเจฐ เจธเฉˆเจŸเจฟเฉฐเจ—เจพเจ‚ เจตเจฟเฉฑเจšเฉ‹เจ‚ เจ‡เฉฑเจ• เจฌเจฃเจพเจ‰เจ‚เจฆเจพ เจนเฉˆ.

เจœเฉˆเจ•เจฌ เจตเจพเจจ เจ—เฉเฉฐเจŸเฉ‡เจจ

เจธเจนเจพเจ‡เจ•

En su momento, esta novela tuvo un punto mรกs morboso por aproximarse en gran medida a unos hechos ciertos en torno a una รฉpoca en la que Walser estuvo al servicio de un personaje relevante de su รฉpoca. Actualmente, se trata de otra cosa. Porque la visiรณn de Walser, transmutado en el servicial Joseph, nos transporta a esas interioridades de las parejas que rompen, de las convivencias que estallan, de las heridas que se abren para ya nunca mรกs cerrar.

เจธเจนเจพเจ‡เจ• เจ…เจธเจงเจพเจฐเจจ เจตเจฟเจ…เฉฐเจ—เจพเจคเจฎเจ•เจคเจพ เจฆเฉ‡ เจจเจพเจฒ, เจ‡เฉฐเจœเฉ€เจจเฉ€เจ…เจฐ เจŸเฉŒเจฌเจฒเจฐ เจฆเฉ€ เจ•เจนเจพเจฃเฉ€ เจฆเฉฑเจธเจฆเจพ เจนเฉˆ, เจœเฉ‹ เจฆเฉ€เจตเจพเจฒเฉ€เจ†เจชเจจ เจœเจพเจฃ เจคเฉ‹เจ‚ เจฌเจพเจ…เจฆ เจ†เจชเจฃเฉ€ เจชเจคเจจเฉ€ เจ…เจคเฉ‡ เจšเจพเจฐ เจฌเฉฑเจšเจฟเจ†เจ‚ เจคเฉ‹เจ‚ เจตเฉฑเจ– เจนเฉ‹ เจ—เจฟเจ† เจธเฉ€, เจ‡เฉฑเจ• เจชเฉเจฐเจ•เจฟเจฐเจฟเจ† เจœเจฟเจธ เจตเจฟเฉฑเจš เจ•เจฆเจฎ -เจฆเจฐ -เจ•เจฆเจฎ เจนเจฟเฉฑเจธเจพ เจฒเจฟเจ† เจœเจพเจตเฉ‡เจ—เจพ, เจ…เจคเฉ‡ เจธเจญ เจคเฉ‹เจ‚ เจ…เจงเฉ€เจจเจ—เฉ€เจชเฉ‚เจฐเจฃ hisเฉฐเจ— เจจเจพเจฒ, เจ‰เจธเจฆเฉ‡ เจตเจซเจผเจพเจฆเจพเจฐ เจ•เจฐเจฎเจšเจพเจฐเฉ€ เจœเฉ‹เจธเฉ‡เจซ. เจตเจพเจฒเจœเจผเจฐ เจจเฉ‡ เจ‡เฉฐเจœเฉ€เจจเฉ€เจ…เจฐ เจกเจฌเจฒเจฐ เจฆเฉ‡ เจ˜เจฐ เจตเจฟเฉฑเจš เจ›เฉ‡ เจฎเจนเฉ€เจจเฉ‡ เจ•เฉฐเจฎ เจ•เจฐเจจ เจคเฉ‹เจ‚ เจฌเจพเจ…เจฆ, เจ‡เฉฑเจ• เจธเจตเฉˆ -เจœเฉ€เจตเจจเฉ€ เจ…เจจเฉเจญเจต, เจฅเฉ‹เฉœเฉเจนเจพ เจฌเจฆเจฒเจฟเจ† เจนเฉ‹เจ‡เจ† เจฆเฉฑเจธเจฟเจ†. เจ‡เจน เจจเจพเจตเจฒ 1908 เจตเจฟเฉฑเจš เจชเฉเจฐเจ•เจพเจธเจผเจค เจนเฉ‹เจ‡เจ† เจธเฉ€, เจ…เจคเฉ‡ เจ†เจฒเฉ‹เจšเจ•เจพเจ‚ เจฆเฉเจ†เจฐเจพ เจฌเจนเฉเจค เจ‰เจคเจธเจผเจพเจน เจจเจพเจฒ เจชเฉเจฐเจพเจชเจค เจ•เฉ€เจคเจพ เจ—เจฟเจ† เจธเฉ€.

เจธเจนเจพเจ‡เจ•
เจฆเจฐเจœเจพ เจชเฉ‹เจธเจŸ

Dรฉjร  เจฐเจพเจธเจผเจŸเจฐ เจŸเจฟเฉฑเจชเจฃเฉ€

เจ‡เจน เจธเจพเจˆเจŸ เจธเจชเฉˆเจฎ เจจเฉ‚เฉฐ เจ˜เฉฑเจŸ เจ•เจฐเจจ เจฒเจˆ เจ…เจ•เจ•เฉ€เจฎเฉˆเจŸ เจตเจฐเจคเจฆเฉ€ เจนเฉˆ. เจœเจพเจฃเฉ‹ เจ•เจฟ เจคเฉเจนเจพเจกเฉ‡ เจŸเจฟเฉฑเจชเจฃเฉ€ เจกเฉ‡เจŸเจพ เจฆเฉ€ เจชเฉเจฐเจ•เจฟเจฐเจฟเจ† เจ•เจฟเจตเฉ‡เจ‚ เจ•เฉ€เจคเฉ€ เจœเจพเจ‚เจฆเฉ€ เจนเฉˆ.