Nejdůležitější věcí, podle mého názoru, pro narativní konstrukci dobrého podobenství, je soubor symbolů a obrazů, úspěšných metafor, které jsou pro čtenáře překomponovány do aspektů mnohem podstatnější než samotná scéna.
A kniha Chlapec, který ukradl Attilovu koně oplývá touto konstrukcí jako podobenství s konečným krátkým románovým rozšířením, aby nenasytilo tolik obrazů k transformaci. Zkrátka skvělé malé dílo.
Člověku vždy překážel velký pocit: strach, strach, který je od dětství zaveden jako nezbytná nutnost vyhnout se rizikům šíleného učení lidské bytosti.
Ale strach je stejně nutný k probuzení ostražitosti, jako je opojný, pokud je tak intenzivní, že nakonec paralyzuje nebo překrucuje realitu. Proto tolik a tolik fobií ...
Když jsou dva malí bratři zavření ve studni, aby toho nebylo málo uprostřed hlubokého lesa, alternativ, které jim byly navrženy k přežití, je málo. V jejich blízkosti čeká pytel s jídlem na otevření, ale chlapci ho neotevírají, improvizovaně se krmí kořeny, které se objevují mezi zdmi, nebo čímkoli jiným, co proudí vlhkostí, která je obklopuje.
A pak žijeme měnící se proces přizpůsobování okolnostem. Dny plynou, aniž bychom mohli uniknout ze studny. Chlapci si stanovili své vlastní rutiny, kterými tráví hodiny, věnují se vzájemným chorobám, které je ohrožují nedostatkem světla a jídla.
Každé vaše rozhodnutí je učením o této záležitosti strachu. Nejde o to, vidět chlapce jako dva supermany, ale spíše o pochopení, že instinkt pro přežití nebo obranu v lidské bytosti je mnohem silnější, než si myslíme. Žádný strach by neměl co dělat, kdybychom s ním bojovali bez prostoru pro vlastní útěk.
Chlapci mluví, ano, vyměňují si transcendentální dojmy, které by snad ve svém věku nikdy nemuseli zastavit. A především si myslí, že plánují, jak odtamtud uniknout. Díky jeho únikovým plánům děj lehce postupuje s omezením prostoru a nasycení času se tam dole zastavilo.
Chcete -li dosáhnout spiknutí v tak omezeném prostředí, aby se v některých dialozích nebo popisech oddělovaly malé klenoty a aby byla extrahována morální část úplné metafory, která je hlavním přístupem, je překvapující.
Knihu si můžete koupit Chlapec, který ukradl Attilovu koně, nový román Ivána Repily, zde: