Nejlepší knihy znepokojivého Huberta Mingarelliho

Stejně plodný jako on má smůlu v nejpopulárnějším literárním úspěchu, Hubert mingarelli odešel v roce 2020 jako věčný příslib francouzské literatury. Ale samozřejmě toto gala narativum ovládají na mezinárodní úrovni už dlouhá léta autoři jako např houllebecq, Mistr o Fred vargas. A tak je mnohem obtížnější vyniknout za jeho hranicemi.

Ale někdo, kdo je spisovatelem z přesvědčení, se nevzdává snahy psát, protože v zásadě nemůže. Začít vyprávět příběhy je mocný zlozvyk, který podkopává veškerou vůli, jakmile se vypravěč zalíbí vynalézání lidí a světů ...

A když nastane ta chvíle, je vždy vhodná chvíle, aby se o vaší práci vědělo, zvláště pokud jste ještě mladí na to, abyste opustili scénu. A pokud spisovatelé vždy něco mají, je to vždy budoucnost, kdy nakonec zemřou i padlí na zem před prázdnou stránkou.

Předpokládám, že postupně zjistíme o Mingarelli více. Protože jejich práce si to nakonec zaslouží. Pojďme na chvíli k tomu, co k nám přišlo ve španělštině ...

Nejlepší doporučené romány od Huberta Mingarelliho

Jídlo v zimě

Syntetická kniha ve všech jejích aspektech, od několika stránek až po krátké věty. U Huberta Mingarelliho ale nic není náhodné, vše má své vysvětlení...

Stručnost může být zneklidňující, když se mistrně ponoříte do temného příběhu, jako je tento. Není nutné se podrobněji zabývat tím nejhorším na lidské bytosti. Máme chladnou a bezduchou scénu, někteří ozbrojení muži, pach smrti, který prosakuje do chladných proudů polské zimy během druhé světové války. Popravčí a oběť kráčejí společně k souhrnné spravedlnosti smrti hladem. A ani kvůli tomu extrémnímu soužití nemůže iota lidstva vzkvétat.

Nenávist je živí všechny tři vojáky a lovce, se kterým dělají ananas. Na druhé straně ohniska je Žid, který musí být přenesen na místo určení, napsané konečným řešením diktovaným Třetí říší.

Příběh nám vypráví jeden z těch tří vojáků vycvičených v nenávisti. Doprovázet ho Emmerich a Bauer. Všichni tři si odpočinuli od svého náročného úkolu mačkat spoušť automatizovaným způsobem. Zlověstné trio, které tvoří operační skupinu potulných poprav (jako pouliční prodavači, kteří přijíždějí varováni výstřely místo megafonu), se vydává hledat a chytat novou živou kořist pro pýchu svého hrůzného vůdce.

A brzy najdou svůj cíl. Jenomže cesta se stává tvrdou a oni si potřebují odpočinout ve staré chatce s lovcem, který vůči Židům cítí stejné nepřátelství jako oni sami.

Ale čas plyne a krutá zima je drží zavřené v kabině a bolestivá bolest se vkrádá dovnitř jako naléhavá halucinace. A zdá se, že čas sdílený mezi všemi probouzí jakýsi náznak svědomí spojený s konkrétní situací každé postavy.

Ale hlad je hlad. Přežití začíná tou největší fyzickou obživou. A jídlo musí být improvizované. Příchod lovce s nabídkou alkoholu, kterým trochu zkrotí žaludek a svědomí, zvyšuje napětí. Vojáci jednají proti Židům rozkazem a rozkazem. Možná ani necítí žádnou empatii. Ale lovec..., jeho prostý pohled na zadrženého odhaluje zrůdnost nenávisti.

Mezi postavami nacházejícími se v extrémním prostředí je čtenář ten, kdo má na starosti analýzu a snahu najít důvody pro každou akci v rámci přípravy na improvizované jídlo. Žádné pozvání uprostřed osamělého místa se k nám nedostalo s brutálním výbuchem vědomí, což nás přimělo pochybovat, zda lidská bytost skutečně dokáže uchovat to, co může projevit v jakékoli válce. Pochopení také toho, že v tom místě není válka, ani zákopy ..., je to jen o lidech, kteří straší v pekle dehumanizace povzbuzené mocí, s jedinou nadějí na záblesky svědomí.

kniha-zimní jídlo

Neviditelná země

Malý román o žhavých uhlíkech lidstva, když se hrůzy zdají poražené. Píseň k melancholii ztracených duší mužů a žen po válce. Všechny lidské bytosti nejsou schopny opravit ten tisícimetrový pohled, který nic nevidí, protože je ponořen do zlověstných nesmazatelných stínů...

V roce 1945 se v Dinslakenu, německém městě okupovaném spojenci, anglický válečný fotograf odmítl vrátit domů: zatímco kryl poslední rány kolapsu Třetí říše, byl svědkem osvobození jednoho z táborů smrti. Nyní, když není schopen obnovit „normální život“, ani si představit, že by něco takového mohlo znovu existovat po tom, co se stalo, rozhodne se cestovat po zemi a fotografovat lidi před jejich domovy, aby se pokusil porozumět a individualizovat lidi, kteří souhlasili. Nacistické barbarství.

Plukovník velící pluku, který uvolnil ležák, mu poskytl vozidlo a řidiče, mladého rekruta, který právě přistál na pevnině. Zbytek bude ticho, lidskost a podrobná geografie pekla na zemi.

Neviditelná země
5 / 5 - (29 hlasů)

Zanechat komentář

Tyto stránky používají Akismet k omezení spamu. Zjistěte, jak jsou vaše údaje komentářů zpracovávány.