V jakékoli jiné profesi nebo zasvěcení jsou ti, kteří přijdou neočekávaně, označeni za povýšené osoby nebo obviněni ze zneužití. Je dokázáno, že literatura vždy vítá každého, kdo má něco zajímavého, co by mohl říci, s otevřenou náručí když to udělá s tou nezbytnou dodávkou jakéhokoli dobrého spisovatele.
Prototypickými příklady tohoto příchodu k dopisům z velmi odlišných míst, které nakonec jsou společné prostory, jsou například lékaři s typy jako Robin Cook, nebo advokacie s neměřitelným John Grisham. V prostoru blízkém právnickému povolání najdeme soudnictví. A mezi soudci jen málokdo přešel do smyšleného vyprávění s významem bernhard schlink.
Jen málokdo si znalci tohoto autora mohli při své praxi právníka představit, že by byl schopen nabídnout příběhy s takovým humanistickým pozadím, s podmanivá citlivost a přístupy, které jsou znepokojující kvůli své přirozené protiváze mezi existenciálním a akcí nastínil s jakousi narativní efektivitou.
Auta životů a souhrnné věty o povaze duše, která se v podstatě jen snaží okupovat své dny jízdou na vlastních protikladech. Rozpory, které se jako odborné důkazy nebo svědectví snaží pouze odhalit tu konečnou pravdu, která nás hýbe.
Schlink vždy popisuje velmi detailní postavy v jeho nejhlubší části, kde sídlí nevyslovitelná tajemství, a to ani pod přísahou. Děj každého z jeho románů se vždy točí kolem brilantnosti protagonistů proměněné v základ, vystavený před porotou čtenářů, kteří pozorně naslouchají, aby vynesli verdikt v otázce života jako laici, kteří potřebují porozumět tolika vzácným záhadám. že teprve na poslední stránce najdou tu ultimátní motivaci dát celý život na svou obranu.
Nejlepší 3 doporučené romány od Bernharda Schlinka
Čtenář
Před několika lety filmová adaptace tohoto románu napadl pokladny kin po celém světě díky melancholické Kate Winslet, která věděla, jak zvednout váhu nezapomenutelné postavy.
Pro zbytek, jako téměř vždy, si knihu nechávám. Protože mezi stránkami tohoto příběhu si můžete užít více podivného záměru opravy, který hlavní hrdinka Hanna nasazuje na mladého fanouška literatury Michaela Berga.
Chlapec sotva dosáhne šestnácti let a jeho neočekávané setkání s Hannou jako prostý akt pomoci se nakonec rozvine jako onen nový životně důležitý vesmír nehod, které mění naše životy. Michael v náručí této zralé ženy spojuje své první orgasmy se zmateným pocitem, že zde sídlí láska.
A najednou v klíně Hanny všechno dostává smysl, který ještě neodpovídá jejímu věku. Odpoledne prochází mezi četbami velkých spisovatelů, které předcházejí sexu.
Michaela tomuto rituálu nerozumí, ale následuje ho s hlubokou religiozitou a předává nám myšlenku, že v nevhodném vztahu spočívá usmíření duchem naloženým překážkami, které znemožňují jakýkoli náznak štěstí v Hanně za mrtvými časy s Michaelem.
Co přijde dál, už si všechno pamatujeme z filmu. Zmizí, vzdaluje se od té závorky svého života ponořené v oceánu nejhlubšího tajemství.
Roky plynou a Michael, již proslulý právník, čelí vysoce známému případu, ve kterém jsou souzeni nacističtí váleční zločinci, mezi obžalovanými najde Hannu.
Dokážeme si představit tíhu rozporu, relevanci zklamání pro právníka, který musí obvinit tu vzdálenou lásku, která mu změnila život. Samozřejmě ji okamžitě poznává, zatímco jen stěží dokáže spojit obraz toho muže s obrazem dítěte, kterému dala duši ze svého pohlaví.
Vnučka
Díky Schlinkově nesrovnatelné schopnosti kreslit metafory jako konstanty mezi subjektivní představou existence a scénáři, které obýváme, dostává tato záležitost při této příležitosti ještě větší rozměr spojením s historickým; s tím humanistickým dotekem, který jsme již objevili ve čtenáři; s postupem času z kronik, které vyprávějí o transcendentálních událostech a malých útržcích důsledků, zkušeností, intrapříběhů mezi slavným a dramatickým směrem k přežití.
V šedesátých letech minulého století Birgit uprchla z východního Berlína z lásky a touhy po svobodě, aby se přidala ke Kašparovi na Západě. Nyní, po Birgitině smrti, Kaspar zjišťuje, že jeho žena za toto rozhodnutí zaplatila. Zanechala po sobě své miminko, holčičku, jejíž existenci před ní celý život tajila. Kašpar, který má v Berlíně knihkupectví, se rozhodne odejít do bývalého východního Německa hledat dívku, která je nyní ženou.
Vydává se tedy na cestu do minulosti i současnosti Německa, a když konečně najde Svenju, svou ztracenou dceru, zjistí, že žije na venkově, je vdaná za neonacistu a má dceru Sigrun. Kašpar by v nich rád viděl novou rodinu, ale odděluje je celý ideologický vesmír, přes který se bude snažit přiblížit tomu, koho považuje za svou vnučku, a dát jí jiné vidění světa...
Bernhard Schlink se zde vrací k obrovské ambici svého nejslavnějšího díla Čtenář. Opět nám předkládá složitý politický portrét Německa, na hony vzdálený jakémukoli manicheismu. Výsledkem je hluboká a oslnivá kniha, která mluví o historii velkými písmeny a o tom, jak ovlivňuje jednotlivce, o stále otevřených ranách znovusjednocení a o výzvách současnosti. Ale je to také krásný román o lásce, ztrátě, porozumění a vykoupení.
barvy na rozloučenou
Barvy jako filtry aplikované na život, aby transformovaly to, co nás obklopuje, podle dojmů nebo emocí, které na nás útočí. Chromatická stupnice je od Schlinka, která zaplavuje řadu vizí, když obsazujeme duše postav, které nás vezmou do těch okamžiků posetých světlem nezbytným ke způsobení úplného obratu v existenci.
Tato kniha shromažďuje devět oslnivých příběhů, které představují podrobný katalog lidských postojů a emocí. Začíná to některými průkopnickými vědci v oblasti umělé inteligence v komunistickém Německu, se Stasi a výčitkami svědomí v pozadí, a další příběhy následují: příběh muže, který lhostejně sleduje vývoj románku mladého souseda, kterého dal. třídy jako dítě, cítí, že to nemůže skončit dobře; syn, který na letní dovolené na ostrově objeví pravou tvář své matky a objeví tak i sebe; to učitele hudby, který má náhodné setkání se ženou, do které byl zamilovaný, z čehož se vyklube tajemství a možná i možnost vrátit se do minulosti; ten z nevlastního otce, který čelí touze své lesbické dcery mít potomka; o muži, který se musí vyrovnat se smrtí svého bratra, který pro něj byl téměř cizí...
Bernhard Schlink, jak to udělal ve svém mezinárodním bestselleru Čtenář a ve svých pozdějších knihách zde pokračuje v podrobném a rafinovaném zkoumání slabostí a tužeb lidských bytostí: láska, strach z plynutí času, vina, sebeklam, sny, které se vypařují, bolest ze ztráty, citové vazby. které nás drží nad vodou...
V tomto případě tak činí prostřednictvím příběhů, které jsou podivuhodnými komorními kusy, vystavěnými s elegancí, precizností a nekonečnými nuancemi, v nichž lze ocenit jeho psychologickou hloubku, jeho úžasné zacházení s emocemi, jeho vhled do nastolování morálních dilemat... Výsledek je kulatá kniha, která nám ukazuje spisovatele v plnosti fakult, jako jednoho z velkých aktivních evropských vypravěčů.
Další doporučené knihy od Bernharda Schlinka…
Letní lži
Léto, prázdniny, zásadní závorky. Dobrý název ke zvládnutí řady velmi zajímavých sešitých příběhů, které tvoří mozaiku o protikladech, lžích, obranách, které každý vznáší, aby podpořil svůj svět, a o zdech, které se nakonec staly těmito obranami.
Výmluvy vytvořily vnitřní opevnění, které nám brání čelit každé nové situaci pod širým nebem, stejně jako jsme bez překážek budovaných v průběhu let.
Lze hádat, že takové pojetí osobnosti postavené na cihle, schopné zakrýt lži a strasti, může vést pouze k příběhům o frustraci, nerealizaci, smutku.
A svým způsobem jde o to, o melancholii nemožného, když je nemožné fixováno omezeními a způsobeno samo sebou.
Problematika nabývá titanických rozměrů, když jsou tyto příběhy zavedeny do velmi specifických oblastí ovládaných emocemi: milostné vztahy, rodinné vztahy, neočekávané nemoci.
V každém příběhu se konečně objevuje existencialistická morálka, která snad hledá probuzení našeho svědomí nebo jednoduše předpoklad naší porážky.
Selbova spravedlnost
Ačkoli se zdá, že příchod německého černého žánru do Španělska byl v poslední době kapitalizován Charlotte Linková, je mnohem víc, než si užít germánský noir. A tento román, ve kterém se narodila vynikající postava, jako je detektiv Gerhard Selb, si zaslouží a hodně si ho užít, stejně jako další dva v sérii, která se kousek po kousku dostává do naší země.
Případ, kterému musí Gerhard čelit, od začátku uniká jeho obvyklému výkonu. Ve svých sedmdesáti letech se vyšetřování hackera nezdá být jeho specialitou, přestože se cítil v nejlepší formě.
Gerhard ale nemůže odmítnout případ velkého farmaceutického klienta. S velmi plynulým jazykem akce postupuje jedinečným způsobem mezi zadaným případem a vzdálenou dobou, kterou prožil Gerhard, když jednal za nacistický režim při stíhání disidentů.
A právě v tom podivném zrcadle mezi čímsi vztekle aktuálním a duchy starého badatele je označen přechod k intrice, ve které cítíte, že vše může nakonec být magicky propojeno, jak se to stane.
