3 nejlepší knihy Erasma Rotterdamského

Být humanistou nakonec znamená poukázat na onu průměrnost, onu vlažnost, která určuje myšlenkový meridián, z něhož lze vysledovat jakoukoli smířlivou syntézu. A ani dříve, ani nyní nejsou mezilehlé body dobře viditelné davem toužícím po radikalismu, po protichůdných pozicích, kde si mohou vychutnávat konflikt a šílené soupeření o nějakou moudrost nebo licenci vůči sousedovi. Od toho, kdo se lépe stará o svou zahradu, která země je lepší…

Erasmus z Rotterdamu upřednostnil umístění ve ekvidistanci, pokud jde o pilíř kritického myšlení. Protože trváme na tom, že být humanistou znamená postavit se uprostřed, abyste mohli pozorovat a analyzovat to nejlepší, co může vycházet z jednoho nebo druhého pólu. Jedině tak se mohl starý dobrý Erasmus pokusit posunout etické a sociální základy proti své vlastní církvi i ostatním společenským vrstvám. Svou řeč a práci však nepozdvihl jen před nehybné instituce, ale také před reakcionáře všech škrtů a podmínek.

Mohl bych mít námitky proti poukazování na jeho status náboženského křesťana. Pak bychom ale začali radikální myšlenkou, že humanista se musí stát poustevníkem, který ode všeho odejde. A jde o to, že humanista je humanistou také kvůli své touze po vědění, té zvědavosti, která nás posouvá k novým místům. Jako klerik Erasmus Rotterdamský cestoval a učil se novým myšlenkám, nepřestal kritizovat to, co považoval za nevhodné pro klerikální zřízení schopné těch nejodpornějších rozporů.

Top 3 doporučené knihy od Erasma z Rotterdamu

Chvála šílenství

Pouze nejlépe pochopený humanismus, který pěstoval tento velký myslitel, nám umožňuje rozluštit rozmary a zkratky rozumu tváří v tvář jakékoli lidské budoucnosti. Stálá klasika.

La Chvála hlouposti Je to nejslavnější z děl filozofa Erasma Rotterdamského. Poprvé vytištěn v roce 1511 a je jedním z nejvlivnějších esejů o západní kultuře a také jedním z katalyzátorů protestantské reformace v XNUMX. století pod vedením Martina Luthera. Prostřednictvím burleskního a ironického tónu a bystré a zraňující hrubosti dává Erasmus hlas samotné hlouposti, takže je to ona, kdo hájí její užitečnost a kritizuje zase použití rozumu.

Básník a esejista Eduardo Gil Bera na těchto stránkách nabízí zcela nový a pulzující překlad tohoto významného díla západního myšlení. Prostřednictvím ní a brilantního úvodu, který mu předchází, pak navrhuje opětovné přečtení klasiky, která se století za stoletím ukazuje jako nevyčerpatelná.

Chvála hlouposti

Přísloví o moci a válce

Aby je mohl použít ve svých hodinách rétoriky, shromáždil ERASMUS z Rotterdamu (1467/69-1536) řecko-latinská přísloví a aby si vydělal nějaké peníze, vydal v roce 1500 sbírku 838 stručně vysvětlených, Adagiorum collectanea. V roce 1508 byla sbírka přejmenována na Adagiorum chiliades („Tisíce přísloví“) a po devíti reedicích obsahovala 4.151 XNUMX přísloví s historicko-filologickými komentáři při jeho smrti.

Tento svazek, který připravil Ramón Puig de la Bellacasa, představuje Prolegoménu – TEORII ADAGIO, autorův úvod k dílu – a pod názvem ADAGIOS DEL PODER Y DE LA GUERRA sedm z nich, kterým dal větší politický a společenský význam, pro hloubku a vhled, s nimiž popisuje a kritizuje moc králů a prelátů, stejně jako násilí a války XNUMX. století. Erasmus nás stále vyzývá, ne proto, že je „aktuální“, ale proto, že naše problémy jsou „staré“, protože zvrácenosti politické a náboženské moci, války a těch, kdo je způsobují, jsou bohužel stále přítomné.

Přísloví o moci a válce

Erasmus Rotterdamský, Triumf a tragédie humanisty

Poslední kniha Erasma Rotterdamského, která není jeho autorem. Jedná se o dílo Stefan Zweig kde život, práce a důsledky jeho odhodlání k myšlení jako základu etiky naší civilizace...

Stefan Zweig označil velkého humanistu Erasma Rotterdamského za prvního „uvědomělého Evropana“. Erasmus byl pro něj „uctívaným učitelem“, se kterým se cítil sjednocený nejen duchovně, ale především v odmítání všech druhů násilí. Tato „postava někoho, kdo má pravdu nikoli v hmatatelné sféře úspěchu, ale pouze v morálním smyslu“, Zweiga fascinovala. Síla ducha a potíže při rozhodování jednat představují Erasmův „triumf a tragédii“. Stefan Zweig se svou biografií snaží, aby Erasmus odpověděl tím, co bylo smyslem jeho života: spravedlností. Ví, že „svobodný a nezávislý duch, který se nenechá svázat žádným dogmatem a vyhýbá se stranickému postoji, nemá na zemi žádnou zemi“.

Erasmus Rotterdamský, Triumf a tragédie humanisty
ohodnotit příspěvek

Zanechat komentář

Tyto stránky používají Akismet k omezení spamu. Zjistěte, jak jsou vaše údaje komentářů zpracovávány.