Jak napsat esej

Nabouraná fráze „Musím napsat knihu“ ukazuje na vizi toho, co se žilo jako jedinečný zážitek. Něco, kvůli čemu by pouhé svědectví zčernalo na bílo, by se bohové Olympu zachvěli. Pak je tu další věta „Každý den začnu psát román“ a pak ten, kdo se třese Stephen King tváří v tvář strašidelné myšlence konkurovat některým improvizovaným, ale slavným spisovatelům, jako jsme my ...

Nikdo ale o psaní eseje nepřemýšlí tak zlehka. Protože ta věc má svoji podstatu. Více než cokoli jiného Části eseje jdou mnohem dále než užitečný začátek, více či méně úspěšný uzel a úhledné zakončení, kterým si získají čtenáře ve službě.

Nejprve musíte mít dobře vyzrálou představu o předmětu, v oblasti nebo podnikání, které nás zajímá nebo zná. Protože všichni víme, jak bloudit, dokud putování hraničí s deliriem. Nemá to nic společného s velkými dávkami výzkumu, přístupu a disertační práce, které esej vyžaduje, aby přispěly k dané záležitosti.

Největší jasnozřivost může rozbít domýšlivý a erudovaný esej. Protože nikdo netrvá na tom, že by esej měla být informativní, pouze to, že pokud tomu tak není, je práce omezena na znalosti těch, kteří již o tématu vědí, a v tomto případě veškerá osvětlovací síla dobré eseje zůstává v ohni.

Esence dobré eseje

Když se podíváme na to, „jak“ napsat esej, musí být jasné, že testovacím předmětem může být všechno. Pod rouškou maličkostí nám jakýkoli náš výkon, koníček, láska nebo dokonce fobie či fobie umožňuje ponořit se do podstaty aspektu, na který „zkoušíme“.

Základní věcí je nenechat se unést výbuchem přenosu všeho, co víme. V první řadě je nutné dobře dokumentovat, teoretizovat, kontrastovat s ostatními, hledat syntézu a tím nakrmit tu knihu, která zachycuje nejpřesnější realitu něčeho, pro pozdější interpretaci.

Nejzajímavější částí eseje je rovnováha mezi objektivitou a jejími difuzními profily z vnímání člověka. Protože na prahu mezi oběma vizemi je nám umožněno nejpříjemnější rozvíjení našich myšlenek. Naše argumentace, jakmile byly poskytnuty předchozí informace, získává hodnotu nejlepšího argumentu, nejlepší obrany, argumentu, který vítězí, takže naše myšlenky klesají.

Nakonec sediment eseje, který jsme schopni napsat, nebude přednášet na nějaké téma. Kompendium reality a myšlenek kolem této reality, aktivity, úkolu, vědy ... dává esejistovi charakter nového stylu, o který lze přidat architekturu myšlení. Díky eseji se noví autoři doplní, aby skončili strukturováním těch nejsofistikovanějších imaginárních, z nichž lze skládat vědu, zvyk nebo dokonce náboženství.

ohodnotit příspěvek

Zanechat komentář

Tyto stránky používají Akismet k omezení spamu. Zjistěte, jak jsou vaše údaje komentářů zpracovávány.