3 nejlepší knihy od Bohumila Hrabala

Člověk je dost starý na to, aby si pamatoval, že Československo bylo zakresleno na školních zeměpisných mapách. Země s oscilujícími hranicemi mezi takzvanou velkou válkou a tím, co bylo ve skutečnosti ještě větší. Uprostřed toho všeho odcizené území, jakoby odtržené od starých říší v nemožné hádance.

To bylo rodiště fascinujících vypravěčů jako Milan kundera nebo Bohumil Hrabal. A jistě z jejich dětství umístěných mezi napětími na jedné a druhé straně, mezi nacionalismy vždy v rozporu, naplňovalo vše svou polohou jako most mezi Evropou a Ruskem, dojmy přecházející do vyprávění obou poskytují velmi šťavnaté vize existenciálního v uprostřed neustálé hrozby katastrofy.

V českém Brně se zrodili dva ohromní čeští spisovatelé 20. století. Moje záliba v tom, že druhá je větší, je třeba uznat, že také Hrabal prostřednictvím svého narativního návrhu dobře popsal svou dobu. Myšlenka psát při hledání tvůrčí odolnosti tváří v tvář úsilí o sebedestrukci Evropy plné válečných konfliktů. Války v horku nebo v chladu se v následujících desetiletích usadily až do pádu zdi.

V jeho dílech se probouzejí kontrasty těch, kteří mají v úmyslu probudit humor, ale také se nakonec ponoří do ran. Občas prostřednictvím svých melancholických osobností a u jiných představováním odcizených scénářů, v souladu s tím podivným vývojem tolika temných dnů dvacátého století.

Každá z jeho zápletek, nabitých představivostí jako hlavním tvůrčím nástrojem, přetéká rytmem a alegorickými prostředky, metaforami, které přetrvávají v jeho románech, alternativními světy, které nemusí vždy vzniknout.

Nejlepší 3 doporučené romány Bohumila Hrabala

Přísně střežené vlaky

Pointa tragikomedie o druhé světové válce se do obecné představivosti vždy vryje Benigniho filmem „Život je krásný“.

Tento mnohem dřívější román již překypoval představivostí, aby vysvětlil, že život si vždy razí cestu přes to nejzvrácenější zlo. Ve vesnici sousedící s Německem se nádraží stává kulisou pro vlastní zaměstnance, aby se stali odbojovou skupinou. Milos, mladý muž s většími hormonálními obavami, využívá těžiště příběhu a zjišťuje, že je plně zapojen do primárního cíle skupiny, nalodění na konvoj se zbraněmi, aby byl zbytečný.

Plán plný rizik, ve kterém se mladý Miloš může stát hrdinou, s nímž dobýt svou konkrétní Dulcineu, telegrafistu stanice.

Přísně střežené vlaky

Městečko, kde se zastavil čas

Příběh s tím paradoxním pocitem melancholie jako štěstí smutku. Život vypravěče se pohybuje ve setrvačnosti nepopsatelného města, kterým procházejí jeden a druhý, nacisté a sověti.

Zatímco první jsou tam, pivovar, ve kterém pracuje každý muž schopný používat ruce, je stále tam a jde dál. Mezi dělníky patří otec hlavního hrdiny vypravěče a jeho strýc Pepín, který se stává konkrétním hrdinou vypravěče. Protože v Pepínovi jeho synovec vidí toho nejrelevantnějšího z hrdinů, toho, kdo ví, jak s krátkozrakostí přežít dennodenně, v případě potřeby pít a užívat si tělesného, ​​dokud nenastane okamžik, kdy ten nebo další z vetřelců rozhodují o životě Pepína, nebo jeho otce či samotného hlavního hrdiny, s improvizací těžkých časů, které nastávají.

Městečko, kde se zastavil čas

Příliš hlučná samota

Hanta je nadějí tváří v tvář barbarství. Na rozdíl od toho, co by si někdo mohl myslet o své práci recyklátora papíru z nepohodlných knih, shromažďuje všechny informace, které lze při tomto procesu zničit. Stačí ho doprovázet na procházku Prahou, abyste ve svých úvahách objevili, jak je vše zničeno, všechen ten papír určený k bydlení, černé na bílém, ty správné nápady (nebo kdo ví, jestli slouží i jako svitky pro domácí použití), nikdy mizí ze všeho díky Hantě.

V nepřetržité hyperbole kolem idejí autoritářství proti kultuře se probouzí emocionální stránka celého stvoření ztraceného ukládáním podle toho, v jaké době a podle jakých režimů. V Hantě přežívají hlasy velkých myslitelů, kteří se snaží být umlčeni. Do té míry, že se zdá, že Hanta poslouchá Kanta nebo Hegela, a dokonce se zdá, že se chce stát nadčlověkem Nietzsche, připravená předat veškerou nejtrpčí moudrost a jasnost staré dobré Hantě.

Příliš hlučná samota

Další doporučené knihy Bohumila Hrabala

Sloužil jsem anglickému králi

Ve 1930. letech XNUMX. století získává v Praze mladý číšnický učeň Jan svou první práci, chce se stát majitelem hotelu a vstoupit do vybraného klubu milionářů. Chytrý a ambiciózní, vše bude podléhat úspěchu a společenskému uznání. Janův úhel pohledu se ale často mýlí: ožení se s Němkou, která uctívá Hitlera, právě když nacistická vojska vstoupí do Prahy, a stane se milionářem právě ve chvíli, kdy v jeho zemi zakoření komunismus.

Hrabal s brilantním smyslem pro humor a veselými scénami vypráví o pikareskních dobrodružstvích mladého číšníka, který stejně jako dobrý voják Švejk odhaluje absurditu všedního dne a postavy, které potkává. Stejně jako Švejk i Janova zjevná idiotství skrývá bystrou inteligenci, která mu umožňuje přežít nejdramatičtější historické události XNUMX. století: invazi nacistů do jeho země, druhou světovou válku a nástup komunismu.

Sloužil jsem anglickému králi
4.9 / 5 - (10 hlasů)

Zanechat komentář

Tyto stránky používají Akismet k omezení spamu. Zjistěte, jak jsou vaše údaje komentářů zpracovávány.